Dřeviny kvetou po celý rok

Přichází jaro a stromy začínají krásně kvést… Věděli jste ale, že stromy a keře kvetou prakticky po celý rok? Zajímá vás, který měsíc co kvete? Přečtěte si článek od pana prof. Ing. Ericha Václava DrSc., významného českého lesníka a experta OSN a také podporovatele kampaně Dřevo je cesta. Pěkné počtení…

Ano, je to pravda, dřeviny kvetou po celý rok. Tak začneme popořádku: Například už v lednu se můžeme kochat květy vřesovců i tušalajů, v únoru známé lísky, lýkovce i mahónie. Tón poslů jara udávají však dříny (Cornus mas), lýkovce (Daphne mezereum) a jívy (Salix caprea). K nim se přidávají v březnu zlatice, magnolie a krvavé svídy. Zlatice si už založily předchozí rok květní pupeny a není divu, že jsou mezi prvními jarními nedočkavci.

Duben je už na květy početnější, kvetou drišťály, japonské žluté kerie, různé druhy ovocných dřevin z rodu Prunus (třesně, švestky, trnky), tavolníky i král vůní, voňavý tušalaj Carlesii. Mezi ty opožděnější v těchto měsících patří i osiky (kvetou nejpozději z evropských topolů). Některé exotické dřeviny uzavírají jarní kvetení. Patří k nim voňavý akát a katalpa, která vždy překvapí květy podobnými orchidejím a na podzim svými plody, dlouhými viržinkami.

Dřeviny kvetou i v dalších měsících. Tu opožděně weigely i koňské kaštany (lesníci toto období označují jako reflorescenci) a totálně poslední japonský jerlín, který si lidé často pletou s akátem. Jerlín je například v pražských parcích hojně pěstovanou dřevinou. Kvete obvykle v srpnu až září. Se začátkem podzimu rozkvétají vřesy i vřesovce, fuchsie a ibizky. V říjnu přibudou mochny i kaliny. A v listopadu ještě zůstávají kvést vřesovce i pozdní tušalaje, podobně jako v prosinci, kdy k nim přibudou i pozdní mahonie.

Po celý rok se také můžeme obdivovat barevnosti listů. Jarní zeleň buků se podobá kráse mladé rýže někde v Asii.  Na podzim je buk pak žlutý a hnědý. Javor žlutí, zlatí i červená, habr se mění na zlatý a oranžový. Osika a bříza žloutnou podobně jako akát, jeřáby oranžoví a červenají. I jehličnany, většinou považované jen za zelené, také „hrají všemi barvami“. Opadavé modříny a metasekvoje zlátnou, zeravy neboli túje mají celou škálu barev - od zlatavé po měďnatou, bronzově zelenou i purpurovou. A to platí i pro jalovce, mají barvy i do červena, ocelově modré a bronzově žluté, šedozelené i modrošedé. Modrošedé jsou jehlice jedlí, ale i odrůdy jalovců a cypřišků. Také borovice a sekvojovce mohou mít modrošedou barvu. Cedry, cypřišky, jalovce, tisy i zeravy jasně září žlutým i zlatým „přelivem“.

O autorovi

Prof. Ing. Erich Václav DrSc. působí v lesnictví po 70 let, absolvoval lesnickou fakultu ČVUT a na této fakultě působí do dneška. Během období 1965-1990 pracoval zároveň i po devět let na zahraničních lesnických expertizách v Africe a Asii, převážně na projektech FAO OSN. Po první bilaterální expertize v Tanzanii 1965-1967 realizoval vítězný československý projekt FAO OSN v tehdejším Východním Pákistánu, dnešní Bangladéši (1970-1971). V letech 1980-1983 byl ředitelem dvou projektů FAO OSN ve Vietnamu (Hanoj a Hočiminovo město) a svou lesnickou expertizní činnost zakončil v Laosu jako expert na agrolesnickém projektu FAO OSN (1986-1989). Své bohaté zkušenosti z lesnických expertiz a cest po pěti světadílech publikoval ve třiceti knihách.

 

Článek vyšel v rámci rubriky Téma měsíce: Les.

Přijďte na Den dřevorádů!
Chci zjistit více informací
Používáme technologie, jako jsou soubory cookie, abychom mohli přizpůsobovat obsah a reklamy, poskytovat funkce sociálních médií a analyzovat provoz na webu. Informace o vašem používání webu také sdílíme s našimi důvěryhodnými partnery v oblasti sociálních médií, reklamy a analýz.
Rozumím Více informací