Vánoce jsou za dveřmi a možná se někteří z vás ještě nerozhodli, jaký stromeček si pořídí. Variant je spousta, a proto je vhodné zvážit všechny.
Neživé stromky – umělé nebo z přírodních materiálů
Pokud si pořídíte umělý stromek, měli byste dbát na jeho znovuvyužití, abyste tím snížili jeho negativní dopad na životní prostředí. K výrobě stromku z umělých hmot je zapotřebí velké množství energie a navíc se při zpracování plastů uvolňují do ovzduší škodlivé látky. Stromky se obvykle vyrábí z PVC, což je hořlavý materiál, který při požáru produkuje jedovaté plyny. Ze stejných důvodů přírodě neprospívá ani jeho likvidace. Pokud ale budete stromek používat léta a plastový stromek vám nevadí, jeho ekologická stopa se časem výrazně sníží.
Neživé stromky z přírodních materiálů, jako je například dřevo, jsou také k dostání nebo si je s trochou šikovnosti můžete vyrobit sami. Větvičky z lesa a zbytky dřeva vám mohou posloužit k výrobě originálního vánočního stromečku.
Přírodní stromky – řezané a v květináči
Přírodní stromky během svého růstu životnímu prostředí prospívají, protože pohlcují uhlík z oxidu uhličitého. Při své likvidaci můžou posloužit jako materiál na výrobu dřevěných výrobků či jako zdroj energie.
U řezaných stromků je vhodné volit českou produkci, vzhledem k nižší uhlíkové stopě způsobené dovozem.
Nejvhodnější variantou řezaných stromků jsou stromky z certifikovaných lesů, ve kterých se hospodaří ekologicky. Další vhodnou variantou jsou stromečky z prořezávek. Jedná se o stromky, které často vyrostou na nevhodném místě a stejně by musely být uříznuty a odstraněny. Pokuste se zjistit, zda ve vašem okolí lesníci takové stromky nenabízí.
U řezaných stromků z plantáží, které byly pěstovány za účelem prodeje, je dobré se poohlédnout po lokální variantě.
Jak se o přírodní řezané stromky starat?
Aby vánoční stromek nějakou dobu vydržel, doporučuje se skladovat v chladu, nebo alespoň co nejdále od zdrojů tepla. Před uchycením stromku do stojanu doporučujeme odříznout konec kmínku, abychom odstranili starší řez, který se zalil smolou a stromek by tak nemohl dobře sát vodu.Stromek by měl být postavený v nádobě s vodou a je třeba ho pravidelně zalévat. Není na škodu, když celý stromek občas zvlažíte pomocí rozprašovače s vodou, protože vláhu odebírá i jehličí.
Důležitou součástí péče o vánoční stromek je i správná likvidace stromečku. To znamená odevzdat jej do sběrného dvora, odkud může být následně odeslán k výrobě štěpky, zkompostován a nebo využit jako palivo.
Smrk, borovici nebo jedli?
Smrk je českou klasikou a zároveň se jedná o nejlevnější možnost. Krásně voní, ale musíme počítat s tím, že rychle opadává a je nejnáročnější na přísun vody. Pokud si chceme stromku užít o poznání déle, je lepší zvolit borovici. Její větve však rostou mnohdy nepravidelně, musíme tedy počítat s tím, že nebude mít pravidelný tvar. Nejdelší životaschopnost má jedle, která má pravidelné větve a bez vody vydrží dlouho. Tyto výhody se ale promítnou do ceny.
Stromečky v květináči
Čím dál více se stává oblíbenou variantou pořízení vánočního stromku v květináči. Stromek v květináči si můžete koupit, nebo pouze zapůjčit. Koupený stromek v květináči vydrží při správné péči i více sezón, nebo ho po Vánocích vysadíte zpět do lesa či na zahradu. Zapůjčení vánočního stromku je však jednodušší a také levnější varianta.
Jak se starat o stromečky květináči?
Stromky v květináči jsou většinou pěstovány venku, proto při přechodu do vytápěné místnosti potřebují patřičnou aklimatizaci. Ta je vhodná i při opětovném přesunu stromku zpět do venkovního prostředí. Stromek se doporučuje zalévat jednou za dva až tři dny studenou odstátou vodou. Můžete také ale nechat v květináči rozpustit kus ledu nebo sněhu. Ani zde neuděláte s odstupem od zdroje tepla a rosením stromku chybu.
Odkud se vzala tradice vánočního stromku?
Na závěr si ještě připomeneme, odkud se tato tradice vzala. Nazdobené stromečky, takové, jaké je známe dnes, mají svůj původ v Německu, kdy jedna z nejstarších zmínek o ozdobeném stromku v místnosti pochází z roku 1570.
U nás v ČR nesahá tato tradice příliš daleko do historie. První vánoční stromek se na českém území objevil na libeňském zámečku u ředitele pražského Stavovského divadla Jana Karla Liebicha roku 1812.
Tento zvyk se začal pomalu rozšiřovat do bohatých měšťanských rodin v Praze a postupem času se objevil i na veřejných prostranstvích a náměstích. Stromky se nejčastěji zdobily sladkým pečivem, perníkem, jablky, hruškami, mandlemi či rozinkami. A poprvé roku 1860 i svíčkami. Na venkov pronikla tato tradice mnohem později. Až do první světové války se na venkově zdobily pouze smrkové nebo jedlové větvičky.
EXTRA TIP NA VÁNOČNÍ DÁREK: Darujte stromečky pod stromeček!
Pomozte českým lesům. Darujte jim nové stromky. Za každých 25 Kč, které přispějete do naší vánoční sbírky, bude zasazen jeden stromek v českých lesích. Za Vaši podporu obdržíte certifikát, který si můžete nechat, nebo jej darovat jako smysluplný vánoční dárek. Stromečky můžete jednoduše darovat přes naši stránku na ověřeném portálu Darujme.cz.
Doufáme, že jsme vám pomohli v rozhodnutí a jste zase o krok blíž k vhodnému výběru vašeho vánočního stromečku.
Přejeme vám krásné Vánoce provoněné dřevem.
#DřevoJeCesta
Článek vyšel v rámci rubriky Téma měsíce: Les.
Zdroje:
Čím PVC škodí? Arnika [online]. [cit. 2020-12-18]. Dostupné z: https://arnika.org/proc-si-nehrat-s-pvc-2
Vánoční stromeček [online]. 25.12.2005 [cit. 2020-12-22]. Dostupné z: https://cesky.radio.cz/vanocni-stromecek-8624482
