Odkud se vzalo 125 milionů sazenic zasazených v českých lesích v roce 2017?

Lesy nám poskytují prostor pro relaxaci a odpočinek. Ani si mnohdy neuvědomujeme, že to je díky práci lesníků. V hospodářských lesích, kterých je v České republice většina, kromě přirozené obnovy dochází také k umělému vysazování stromů, za kterým stojí pečlivá a uvážlivá práce lesníka. Podle nejnovějších informací z Českého statistického úřadu vysázeli lesníci za rok 2017 téměř 125 milionů nových sazenic a z toho 54 % tvořily listnáče. Víte ale, kde se těch 125 milionů sazenic vzalo? Tušíte, co vše předchází jejich vysazení a co růst stromu ohrožuje?

Počátek života stromů se skrývá v semenech stromů. U jehličnatých stromů jsou to semena ukrytá v šiškách, u listnatých pak žaludy, bukvice, kaštany aj. Sbírají v době, kdy je semeno natolik zralé, aby bylo schopné vyklíčit. Převážná většina semen se sbírá na podzim (např. dub, buk, jedle, javory, aj.), ale některá také v zimě (např. borovice, smrk, modřín, lípa). Každý strom má své výjimečné roky s bohatou úrodou, tzv. semenné roky, kdy dochází ke sběru semen. Lípa má semenný rok jednou za 3 roky, smrk jednou za 5 let a buk dokonce jednou za 8 let. Aby bylo semen dostatek i v době, kdy jich stromy plodí jen malé množství, uskladňují se ta, která byla nasbírána v příhodných letech, v semenářských závodech.

Samotný sběr probíhá přímo pod jednotlivými stromy, z pokácených nebo ze stojících stromů. Ze stojících stromů je sběr semen prováděn stromolezci nebo pomocí žebříků, vysokozdvižných plošin či setřásáním a sklepáváním semen a plodů.

Nasbírané plody putují do semenářských závodů, kde se semena připravují k vysetí a kde se také skladují pro další roky. Příprava každého druhu semene je velmi individuální a složitá. Například pro sadbu semen listnatých stromů s tvrdými obaly se jejich obal musí naloupnout, u jehličnatých stromů se semena vysypávají ze šišek.

Připravená semena lesníci zpravidla vysévají nejprve v lesních školkách. Ze semínek se zde za několik let díky odborné péči a příznivým podmínkám stanou sazenice vhodné k výsadbě v lese. Následně je potřeba sazenice vysadit, a to buď ručně, nebo pomocí sázecích strojů, jako je např. sekeromotyka.

Výsadbou ale péče lesníků o stromy nekončí. Sazenice je potřeba chránit před poškozením zvěří. Lesní dělníci proto staví kolem sazenic oplocenky, nebo na jednotlivé stromky nasadí speciální chrániče výhonků. Nepřítelem rostoucích stromků v počátku jejich vývoje je i tzv. buřeň, což jsou nežádoucí traviny a keře, které jim brání k dostatečnému přísunu světla, vody a živin z půdy. Ochrana proti buřeni spočívá v mechanickém osekávání – vyžínání.   Avšak i přes veškerou péči část stromků odumře (např. vlivem dlouhodobého sucha). Proto je potřeba zalesněnou plochu neustále kontrolovat a uhynulé nebo poškozené sazenice nahrazovat sazenicemi novými. Takto vysazené sazenice pak rostou v lese podle druhu stromu přibližně od 90 do 120 let, kdy musí být vykáceny a opětovně nahrazeny novými sazenicemi.

V podstatě žádný lesník se nedožije celé vývojové fáze jednoho stromu. Proto musí o své práci přemýšlet a uvažovat s výhledem na několik desetiletí dopředu a myslet na své nástupce, kteří budou jednou sklízet plody jeho práce. Za vzrůstem zdravého stromu tak stojí pečlivá a dlouhodobá práce lesníků.

Více si o tématu přečtěte v naší on-line lesnicko-dřevařské encyklopedii Mezi stromy.

#DřevoJeCesta

Článek vyšel v rámci rubriky Téma měsíce: Les.

 

Hledáme dřevorády. Nejste to náhodou vy?
Přidejte se k nám.
Chci zjistit více informací
Používáme technologie, jako jsou soubory cookie, abychom mohli přizpůsobovat obsah a reklamy, poskytovat funkce sociálních médií a analyzovat provoz na webu. Informace o vašem používání webu také sdílíme s našimi důvěryhodnými partnery v oblasti sociálních médií, reklamy a analýz.
Rozumím Více informací