Oheň a dřevostavby

I přes to, že jsou dřevostavby u nás stále populárnější, mnoho lidí od stavby dřevěného domu odrazuje (domnělé) zvýšené nebezpečí požáru. Opravdu ale dřevostavba snadno shoří?

OHŇOVÝ PATENT MARIE TEREZIE

Za Marie Terezie byly požáry dřevěných stavení častým jevem, a to převážně kvůli otevřenému ohni uvnitř domu. Aby císařovna zabránila častým požárům, vydala v roce 1751 takzvaný Ohňový patent, který povoloval stavět domy pouze z nehořlavých materiálů. Dnes už otevřené ohně doma nemáme, strach z dřevěných staveb v nás ale přetrvává..

CO STOJÍ ZA VZNIKEM POŽÁRU DNES?

Ačkoliv jsou požáry často přisuzovány právě dřevěné konstrukci domu, primárním zdrojem požárů budov je jejich vnitřní vybavení. Nejčastěji a také nejrychleji chytne oblíbený čalouněný nábytek nebo záclony. Samozřejmě je pravda, že dřevo za přítomnosti kyslíku a zdroje hoření vzplane. Avšak masivní dřevěná konstrukce, ze které se staví rodinné domy, musí být vystavena zdroji ohně po dlouhou dobu, než začne sama hořet. Pro vaši představu je to podobné, jako kdybyste se snažili polínko do krbu zapálit sirkou.

Pokud přeci jen dojde ke vzplanutí dřevěné konstrukce, umíme dnes již předpovědět, jak se dřevo i ostatní stavební materiály při hoření budou chovat. Díky této znalosti jsme schopni navrhovat stavby tak, abychom zajistili bezpečnou evakuaci jejich obyvatel. Velkou výhodou dřeva je nízká teplotní roztažnost (změna rozměru materiálu vlivem teploty), takže si při požáru zachovává svůj tvar a nedochází tak k borcení konstrukce, jako je tomu například u oceli, která se po dosažení teploty tání (kolem 500 °C) hroutí.

CO OČEKÁVAT U PŘÍPADNÉHO POŽÁRU?

Jaký je tedy průběh hoření dřevěné konstrukce? Nejdříve se ze dřeva začne vypařovat voda v něm obsažená, při dalším zvýšení teploty zdroje hoření na 300 °C dochází k rozkladu látek obsažených ve dřevě. Samotné jeho vzplanutí probíhá až při teplotě od 330 do 520 °C. Jakmile však začne dřevo hořet, začne se na něm vytvářet černý povlak zuhelnatělé vrstvy, která slouží částečně jako ochrana vnitřní části dřeva. Zabraňuje totiž přístupu vzduchu do vnitřních vrstev dřeva, čímž tlumí další hoření, a dokonce má i dobré tepelně-izolační vlastnosti. Konstrukce si tak dlouho drží svoji pevnost. Oheň by tedy musel působit poměrně dlouhou dobu, aby masivní dřevěné prvky zcela schvátil a konstrukce se zhroutila.

ZÁVĚR?

U dřevostavby není možné dosáhnout úplné nehořlavosti, to ale neznamená, že je příčinou požáru staveb. Promyšlenou konstrukcí se dá rychlost hoření, tedy postupování ohně, značně zpomalit, takže splňuje požadavky na bezpečný únik obyvatel z hořícího domu. Pokud jsou totiž dřevěné konstrukce, které se ve stavebnictví používají, navrženy a vystavěny správně a dle stanovených norem, mají velice dobrou požární odolnost.

Pokud se chcete dozvědět víc o určení hořlavosti dřeva a tříd reakcí na oheň, navštivte náš portál Mezi stromy.

Článek vyšel v rámci rubriky Téma měsíce: Dřevo.




Hledáme dřevorády. Nejste to náhodou vy?
Přidejte se k nám.
Chci zjistit více informací
Používáme technologie, jako jsou soubory cookie, abychom mohli přizpůsobovat obsah a reklamy, poskytovat funkce sociálních médií a analyzovat provoz na webu. Informace o vašem používání webu také sdílíme s našimi důvěryhodnými partnery v oblasti sociálních médií, reklamy a analýz.
Rozumím Více informací