Pět mýtů o dřevostavbách

Dřevostavby jsou stále populárnější mezi rodinnými domy, veřejnými a dokonce i výškovými stavbami. Dřevostavby mohou být cestou k udržitelným městům budoucnosti, stále o nich však panuje mnoho mýtů a polopravd. V tomto článku poskytneme čistá fakta a pokusíme se odhalit skutečnou pravdu o dřevostavbách a jejich vlastnostech.

 

Shoří dřevostavba snadno?


Dřevo hoří, to je všeobecně známá věc. Dřevěné konstrukce jsou ale požárně odolné, což může znít paradoxně. Když vystavíme konstrukční prvky ze dřeva přímému požáru, jejich povrch rychle vzplane a poměrně silně hoří. Jen však do té doby, než se na povrchu dřeva vytvoří zuhelnatělá vrstva. Tato vrstva zabraňuje přístupu vzduchu do vnitřních vrstev dřeva, tlumí další hoření a má i dobré tepelně-izolační vlastnosti. Dřevo také hoří předvídatelně. Zvláště masivní konstrukční prvky si svoji pevnost a nosnost uchovávají velmi dlouhou dobu. Nehrozí tak náhlé zhroucení konstrukce jako například u oceli. Když už totiž dojde k požáru, nejdůležitějším faktorem je zajištění dostatečného času na evakuaci lidí a záchranu životů. Rostlé dřevo je obtížně zápalné. Pro samovznícení (zapálení bez přítomnosti zdroje zapálení) vyžaduje povrchovou teplotu více než 400 °C. Chování prvků ze dřeva při požáru je také výrazně ovlivněno jejich tvarem, povrchem, obvodem a rozměrem průřezu. Hořlavost závisí na poměru povrchu k objemu prvků. Plamen se šíří rychleji, čím větší je tento poměr, tzn. když je například drsný povrch dřeva a mnoho ostrých hran. Z tohoto důvodu se dřevěné prvky hoblují a zaoblují se jejich hrany. Dřevěné konstrukce jsou tedy při správném návrhu a dodržení všech normových požadavků dobře požárně odolné.

 

Má dřevostavba špatnou akustiku a je v ní všechno slyšet?


Pravdou je, že dřevostavby jsou k problémům s hlukem náchylnější než domy z masivního zdiva. Vše se dá snadno vyřešit správnou volbou izolačních materiálů s dobrými akustickými vlastnostmi. Dlouhá éra české chatové kultury v nás zřejmě zanechala pocit, že je v dřevostavbě vše slyšet, ale to s moderními domy ze dřeva nemá už téměř nic společného. Vše tedy záleží na dodržování normových hodnot. K tomu je zapotřebí provést správně komplexní návrh, výrobní dokumentaci, výrobu i montáž. Pro dosažení požadovaných zvukově-izolačních vlastností je vhodné použít konstrukce skládající se z dvouvrstvého nebo vícevrstvého opláštění. Na opláštění se preferují materiály s vysokou hustotou. Akusticky lepší jsou izolace z minerálních, dřevitých nebo skelných vláken oproti izolacím s uzavřeným povrchem (například polystyrenové desky).


Má dřevostavba nízkou životnost?


Dřevostavby byly základním obydlím po tisíce let. Nejstarší dochovaná dřevostavby pochází z počátku 7. století, je tedy přes 1400 let stará. Průměrná životnost moderní dřevostavby je 80–100 let. Je však přímo závislá na kvalitě provedení, což platí pro všechny stavební materiály. V laicky a nepoctivě postavené dřevostavbě se mohou problémy projevit již po pár letech, ale kvalitně a pečlivě provedená stavba může vydržet až stovky let. Dále velice záleží na údržbě a péči, kterou stavbě věnujeme po celou dobu jejich životnosti. Důležitou roli hraje konstrukční ochrana dřeva a také fakt, že dřevěná nosná konstrukce je vždy chráněna před vnějšími vlivy a stárne tak velmi pomalu. Dřevostavba má tedy při správném provedení a údržbě velmi dlouhou životnost.


Mohou dřevostavbu běžně zničit houby a červotoči?


Pokud je dům navržen a realizován bez dostatečných zkušeností a následně se o něj není řádně a pravidelně pečováno, může dojít k jeho napadení. Základem úspěchu jsou kvalitní znalosti a zkušenosti architekta i realizační firmy. Prioritou je dokonale zvládnutý konstrukční detail a konstrukční ochrana dřeva. Tím se zamezí především vnikání vlhkosti do konstrukce, která je největším nepřítelem dřevostavby a přímo souvisí s napadením škůdci. Dřevo a výrobky z něj nesmí být navrhovány například pod úroveň terénu. Dalším úkolem je zabránit zatékání srážkové vody (ve střeše nebo odvodnění), kondenzaci vzdušné vlhkosti (zejména netěsnosti parotěsné fólie, neprodyšná střešní krytina) a izolovat stavbu proti zemní vlhkosti. Dřevěné konstrukce musejí být uloženy tak, že budou neustále vystaveny volnému proudění vzduchu. Pokud z pohledu zkušeného projektanta konstrukční ochrana nestačí, aplikuje se chemická ochrana dřeva (biocidní přípravy apod.). Řádně a kvalitně navržená a realizovaná dřevostavba s dobře řešenou konstrukční ochranou se nemusí škůdců bát.


Opravdu využíváním dřeva na stavbu domů ničíme lesy a poškozujeme životní prostředí?


Stavby ze dřeva jsou vyrobeny z jediné plně obnovitelné tuzemské suroviny. Dřeva máme dostatek. Navíc na výrobu dřevěných konstrukčních materiálů je zapotřebí mnohem méně vstupní energie než u materiálů ostatních. Využíváním dřeva na dřevostavby tedy naopak životní prostředí chráníme.

V Česku je velmi složité postavit velkoobjemové stavby ze dřeva, ačkoliv tyto stavby prospívají zdraví a jsou šetrné k životnímu prostředí. Nadace dřevo pro život proto představila případovou studii Wooden Island – Prague (WIP, česky Dřevěný ostrov – Praha), která na studentském návrhu dřevěného objektu v centru Prahy na Těšnově ukazuje limity a budoucí možnosti velkoobjemových dřevěných staveb. Cílem je zjednodušit jejich výstavbu, a tím vytvořit prostor pro jejich využívání v českých městech. Studii si můžete prohlédnout zde.

 

#DřevoJeCesta

Článek vyšel v rámci rubriky Téma měsíce: Les.

 

Zdroje:

Pět největších mýtů o dřevostavbách. Mezi stromy [online]. [cit. 2020-08-28]. Dostupné z: https://www.mezistromy.cz/drevostavby/pet-nejvetsich-mytu-o-drevostavbach/odborny

 

Přijďte na Den dřevorádů!
Chci zjistit více informací
Používáme technologie, jako jsou soubory cookie, abychom mohli přizpůsobovat obsah a reklamy, poskytovat funkce sociálních médií a analyzovat provoz na webu. Informace o vašem používání webu také sdílíme s našimi důvěryhodnými partnery v oblasti sociálních médií, reklamy a analýz.
Rozumím Více informací